Recence: A. G. Howard – Šepotání

Tuhle knížku jsem dostala před mnoha lety jako dárek. Už tehdy mě anotace moc nezaujala, tak jsem ji odložila do knihovničky a tam ležela až do září 2017, kdy jsem se ji rozhodla přečíst – na Humbook totiž měla přijet autorka téhle knížky a já jsem chtěla být připravená.

big_splintered-sepotani-fs4-225977

Oficiální anotace

Alyssa slyší šepotání květin a hmyzu, je to dar, který připravil o rozum už její matku. Pocházejí totiž z rodiny Alice Liddelové, lépe známé coby Alenky z říše divů, skutečné inspirace Lewise Carrolla, podle níž stvořil svůj proslulý fantaskní svět. Když se matčin stav zhorší, nemůže Alyssa už svoje dědictví dál popírat a zjistí, že na těch fascinujících pohádkách, které zná z dětství, je pravdy víc, než by se mohlo zdát. Vydá se na útěk, který zavinila už kdysi dávno právě Alice. Trhlinou v zrcadle se dostane do Říše divů, jež je mnohem ponuřejší, než jak ji zná z knížek, a stáhne s sebou i svého nejlepšího kamaráda a tajnou lásku Zacha. Na druhé straně už na ně čeká podezřelý, ale svůdný Morpheus a provází je při jejich hledání. Ale dá se mu opravdu věřit? Připravte se na příběh ze skutečné Říše divů!

Moje hodnocení

Na začátek bych měla zmínit, že jsem nikdy neměla ráda Alenku v říši divů. Už možná právě proto mě tahle knížka nikdy nelákala, i když jsem na ni slyšela tolik chvály. Ale rozhodla jsem se, že kvůli tomu ji nezavrhnu a do čtení jsem se pustila s nadšením.

A hned jsem se vzpírala. V knize je spoustu hmyzu, a to jak na obálce, tak se o něm píše. Nesnáším hmyz. A všechno malinkaté pohybující se. Tedy jako vím, že musí existovat, ale nemusím s ním přicházet do styku, a už vůbec ne v knížkách. I tak jsem ve čtení pokračovala. Musela jsem tu fóbii přece nějak překonat. Bojovala jsem i se zeleným písmem, které si mnozí chválili, ale mě příšerně rušilo.

Po nějaké době jsem ale byla v polovině knížky a pořád jsem se nezačetla. Postavy mi přišly otravné, Alyssa ničím příjemným nevýrazná a Zach nesympatický až do morku kostí, a ještě chodil se strašnou holkou, kterou klidně podváděl. Morfeus, kterého všichni zbožňují, mě také nechával chladnou. Děj mě nudil a už jsem chtěla vědět, jak to dopadne s prokletou mámou, kterou Alyssa musí zachránit, a žádný zdržování jsem už nemohla vydržet.

Skončila jsem tedy někde v polovině, byl Humbook, získala jsem podpis, usoudila, že autorka je opravdu moc milá, měla jsem radost a knížku odložila zpět do knihovny, že ji dočtu později. Ale měsíce plynuly… a moje nechuť se jen zvyšovala.

Existuje mnoho důvodů, proč knihu odložíte – nebaví vás, štve vás, nemáte čas, nemáte chuť, nebo prostě chcete číst teď něco jiného. Existuje ale ještě méně důvodů, proč se ke knize po delší době vrátit. Co přinutilo mě? Podobně jako Sheldon Cooper z Teorie velkého třesku, já prostě musím všechno dokončit. Když knížku začnu číst, chci ji také dočíst.

Ale každá další stránka byla větším a větším utrpením. K postavám jsem neměla žádný vztah. Děj mi přišel podivný, o ničem, nebo až nehorázně špatný. A tak jsem udělala něco, co jsem ještě nikdy předtím u knížky neudělala. Skočila jsem až na konec. Našla jsem si místo, kde jsem myslela, že se dozvím něco užitečného, a dočetla to. A odšoupla na pomyslnou poličku „přečteno“.

Chvilku jsem se proklínala, že jsem podváděla. A že to se nemá. Avšak uvědomila jsem si, že tahle knížka mi za to nestála. A tak jak Alyssa zlomila svojí kletbu, já zlomila tu svoji a odteď nemusím přečíst vše, ale můžu v knížce přeskakovat. A to je jediná pozitivní věc, kterou mi tato knížka dala.

Povrchnosti aneb na vzhledu záleží

Obálka: ne

Voňavost knížky: ano

Grafické zpracování knížky: ne

Ale nejdůležitější je to, co se skrývá uvnitř

Děj a zápletka: ne

Postavy: ne

Čtivost: ne

Uvěřitelnost: ne

Originalita: retelling, takže ne

Nepředvídatelnost a napětí: ne

Koherence (návaznost textu): ok

Autorův rukopis: ok

Zakončení: ok

Závěrečné rozhodnutí

Ach, jak mně se tahle knížka nelíbila. Přijde mi to zvláštní. Všichni ji tolik chválí. Možná jsem divná, nebo kvůli tomu, že nemám ráda Alenku, jsem přehnaně vyhraněná vůči této knize. Ale nebudu tvrdit, že je dobrá, když si to nemyslím. Nemůžu dokonce ani tvrdit, že je průměrná. Protože pro mě byla prostě jenom špatná. A mrzí mě to, protože autorka mi přišla moc fajn.

ne-big

Cizokrajné obálky

12558285

Více informací o knize

Autor: A. G. Howard
Originální název: Splintered
Vydáno: CooBoo, 2015
Překlad: Magdaléna Stárková
Kniha: 416 stran, 130×200, hardback

Užitečné odkazy

Více info na stránkách CooBoo.

One thought on “Recence: A. G. Howard – Šepotání

  1. Pingback: Booktag: Máš babu (nepopulární názory) – Květinkové dny

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s