Rick Riordan: Krev polobohů (Bohové Olympu #5)

Je to skoro přesně rok, co jsem publikovala recenzi na předposlední díl Bohů Olympu. Čas ale plyne rychle a než jsem si to stihla uvědomit, už jsem v ruce držela poslední díl a četla. A četla. A četla. A teď vám konečně můžu povědět, co si o tom všem myslím.

Untitled-1

MOJE ANOTACE

Percy a Annabeth jsou zpátky z Tartaru a musí společně s pěti dalšími polobohy čelit největší hrozně za několik století – prapůvodní bohyně Gaia totiž povstává a neslibuje nic jiného než svrhnutí bohů, vyvraždění lidí a nastolení věčného chaosu.

K jejímu probuzení je už zapotřebí jediné – krev dvou polobohů, chlapce a dívky. Jejich krev se musí prolít na posvátné Akropoli a pak už matce Zemi nebrání nic, aby znovu povstala.

Mezitím se římský tábor Jupiter chystá zaútočit na řecký Tábor polokrevných. Římany vede mírně šílený a úspěchem posedlý Oktavián a před tím, aby ho ostatní považovali za „zachránce Říma“, ho nezastaví vůbec nic.

Proto je tak důležité, aby Nico s Reynou dopravili kouzelnou sochu Athény Parthenónské zpět do řeckého tábora. Možná, že se jim podaří usmlouvat mír. Nebo možná budou v té chvíli mít úplně jiné problémy.

MOJE HODNOCENÍ (více info)

POVRCHNOSTI ANEB NA VZHLEDU ZÁLEŽÍ

Obálka: ano

Voňavost knížky: ano

Grafické zpracování knížky:  ok

ALE NEJDŮLEŽITĚJŠÍ JE TO, CO SE SKRÝVÁ UVNITŘ

Děj a zápletka: ano

Postavy: ano

Čtivost: ano

Uvěřitelnost: ok

Originalita:  ano

Koherence (návaznost textu): ano

Autorův rukopis: ano

Zakončení: ano

MŮJ KOMENTÁŘ

Co bylo dál
Nejdřív se naši hrdinové budou muset poprat s pár duchy a Jasonovi projede skrz hrudník kopí z imperiálního zlata – ale kupodivu to přežije! Musí porazit bohyni vítězství a sehnat „Doktorovu medicínu“ – lék doslova na vyléčení smrti. Reyna se sbližuje s Nicem (i když ne tak, jak si mnozí mohou myslet, koneckonců, je to gay), dozvídají se něco o své minulosti a setkávají se Amazonkami, Reyninou sestrou Hyllou, ale také s Lovkyněmi a Thaliou. A nakonec je samozřejmě čekají Athény a boj dvou táborů.

Jak to bylo napsáno a tak dále
Knížka má v sobě napětí, spoustu skvělých soubojů, ale o tom všem jsem už psala pořád dokola v předchozích recenzích, takže se pokusím zaměřit na specifika Krve Olympu.

Vtipy


„V tom asi bude problém,“ uvažoval Jason. „Jestli se bohyně vítězství vymkla kontrole, rozervaná mezi Řeky a Římany, možná znemožňuje spojení našich dvou táborů.“
„Jakým způsobem?“ chtěl vědět Leo. „Rozpoutala ohnivou válku na Twitteru?“


„Tohle jsou propyleje.“ Mávl směrem ke kamenné stezce s rozpadajícími se sloupy. „Jedna z hlavních bran do Olympijského údolí.“
„Šutry!“ zavrčel Leo.
„A tamhle -,“ Frank ukázal na čtvercové základy, které vypadaly jako nádvoří nějaké mexické hospody – „Héřin chrám, jedna z nejstarších budov tady.“
„Hromada šutrů!“ zašklebil se Leo.
„A tam ta kulatá věc, co vypadá jako hudební pavilon – to je Philipeon, zasvěcený Filipu Makedonskému.“
„Zase šutry! Prvotřídní šutry!“
Hazel, která pořád jela na Arionovi, nakopla Lea do paže. „Copak tebe nic neohromí?“


Ale úplně nejvtipnější pasáž mi přišla následující, neboť je v ní krásně zobrazena absurdita (nejen našeho) zdravotnického systému.


„Aha.“ Socha se dál usmívala, ale moc nadšeně nemluvila. „Mohu si udělat kopii vašich kartiček zdravotního pojištění?“
„No, my…“ Piper znejistěla. „Nemáme je s sebou, ale -„
„Nemáte kartičky?“ Socha zavrtěla hlavou.
(…)
Leo spojil poslední dva drátky, stroj pod ním se zakymácel a Leo seskočil. Zlatý had se začal neovladatelně třást.
Hygeia se k nim prudce otočila. „Co jste to provedli? Můj had potřebuje ošetření!“
„Je pojištěný?“ zeptala se Piper.
„CO?“


Jason a jeho oční vada
Tohle je první díl, kde se objevila zmínka, že by někdo z hrdinů byl krátkozraký. Víte co, docela to potěší, když se dozvíte, že někteří hrdinové, kteří jsou jako vy, jsou také krátkozrací, alespoň malinko…


Jason přimhouřil oči. „Takhle na dálku to nepřečtu. Doktor je…“
„Uvězněn,“ řekl Leo.


Co jsem ale Jasonovi záviděla, jak rychle a jednoduše získal dokonalé brýle. Protože v reálu je to drahá, náročná a krvesající záležitost.


„Aha, no jistě!“ pokračoval Aeskulap. „Jste trochu krátkozraký! To snadno napravíme.“
Otevřel zásuvku, vytáhl štůsek receptů a pouzdro s brýlemi. Napsal něco na recept a pak ho i s brýlemi podal Jasonovi. „Tu zprávu si nechte pro další konzultaci, ale čočky by měly fungovat, zkuste si je.“
(…)
„Já ti nevím, člověče,“ uvažoval Leo. „Já bych bral kontaktní čočky – zářivě oranžový s kočičíma zorničkama. To by byla pecka.“


Solangelo a jak skončil Oktavián
Bude mít Nico někoho k sobě? To byla největší otázka všech fanoušků a důvod, proč si spoustu lidí myslelo, že zemře. Ale pak přišel on!

Will Solace, zástupce Apollónova srubu. Během finále se setkal s Nicem a zakázal mu další temnou magii. Samozřejmě, že to Nica naštvalo, ale zároveň si uvědomil, že Will je první člověk, co se ho nebojí a dokonce mu i něco nařizuje. Samozřejmě, zabouchl se do něj. I přes jeho temnou stránku, která nechala zemřít Oktaviána, když se zamotal do svého onageru.

A fanoušci po celém světě volají: ááá, Solangelo! Já jsem jednoduše ráda, že Nico našel svůj šťastný konec. Tedy, v rámci možností. Ještě nevíme, jaký to bude mít konec. Ten si jednoduše musíme domyslet sami.


Will ho šťouchl do ramene. „Dík za pomoc. Šest na jednoho, to není špatný?“
„Není špatný?“ Nico se na něj zaškaredil. „Příště je nechám, ať tě chytí, Solacei.“
„Ale jdi, ti by mě nikdy nedohnali.


„Oktaviáne, nedělej to,“ prosil Will. „Nemůžeme ti dovolit, abys -„
„Wille,“ přerušil ho Nico, „nezastavíme ho.“
Solace na něj nevěřícně hleděl, ale Nico si vzpomněl na otcova slova v Kapli z kostí: Některé smrti se nedá zabránit.
Oktaviánovi se zaleskly oči: „Přesně tak, synu Plutonův. Mě nezastavíš. Je to můj osud!…“
Nico málem ztratil nervy. Pokud onager vážně vypálí, pokud zasáhne draka Festuse a Nico dovolí, aby přátelé přišli k úhoně nebo o život… Ale zůstal, kde byl. Pro tentokrát se rozhodl důvěřovat otcově moudrosti.
„Sbohem, Gaio!“ zaječel Oktavián. „Sbohem, zrádce Jasone Gracei!“
Přeřízl svým augurským nožem spouštěcí drát.
A zmizel.


Nico se obrátil, zaznamenal tvář se světlými vlasy a na zlomek vteřiny si pomyslel, že je to Will Solace. Pak mu došlo, že tam stojí Jason, a zklamalo ho to. A pak se naštval sám na sebe, že to tak bere.


„Fajn. Napružený si klidně buď, ale aspoň nejsi idiot.“ (Will)
„Jak se mnou můžeš takhle mluvit? Copak nevíš, že umím přivolávat zombie a kostlivce a -„
„No, teď bys nedovedl přivolat ani rybí kostřičku, aniž by ses přitom rozpustil na kaluž tmy, di Angelo,“ uchechtl se Will. „Řekl jsem ti, žádný další podsvětní nesmysly, to je příkaz od doktora. Dlužíš mi nejmíň tři dny klidu na marodce. Přímo odteďka.“
Nico cítil, že mu v břiše ožilo sto kostlivých motýlů.


A nakonec se i Percy dozví pravdu o Nicově orientaci.


Nico si prohlížel Percyho tvář: oči zelené jako moře, úsměv, rozcuchané černé vlasy. Percy Jackson mu teď kupodivu připadal jako normální kluk, ne jako mytická postava. Ne jako idol nebo nešťastná láska.
„Takže,“ začal, „protože se teď budeme nejmíň rok tady v táboře vídat, tak bych ti to asi měl říct na rovinu.“
Percyho opustil úsměv. „Co myslíš?“
„Dost dlouho jsem z tebe byl celý vedle,“ přiznal Nico. „Jenom jsem chtěl, abys to věděl.“
Percy se podíval na Nica. Pak na Annabeth, jako by si chtěl ověřit, že slyšel dobře. Pak zpátky na Nica. „Ty -„
„Jo,“ přikývl Nico. „Jsi skvělý. Ale už je to za mnou. Mám z vás radost, lidi.“
„Ty… chceš říct…“
„Jo.“
Annabeth začalo jiskřit v šedivých očích. Věnovala Nikovi spiklenecký úsměv. (…)
Zvedla ruku, aby si s ním plácla.
Pak se Nico vydal přes trávník za Willem Solacem, který na něj čekal.


Yay, to bylo přiznání.

Finále
SPOILER Samozřejmě, že se Gaia probudí. Sice nikdo nemusí zemřít, ale krev se vyleje na posvátné schody na Akropoli, takže dejme tomu, že proroctví se naplnilo. KONEC SPOILERU


Piper tam zalétla pohledem. Percy pořád krvácel z nosu. Zřejmě si nevšiml, že mu krev stekla až na bradu.
„Percy, pozor…,“ začala Piper, hlas ji však tentokrát zradil.
Z brady mu skanula jediná kapička krve. Dopadla na zem mezi jeho nohama a zasyčela jako voda na rozžhavené pánvi.
Krev Olympu omyla prastaré schody.
Akropolis zasténala a pohnula se, jak se probudila matka země.


Naši milí hrdinové pak mají co dělat, aby všechno dali do pořádku. Naštěstí jim na pomoc přispěchají olympští bohové, pokecají a hurá bojovat se samotnou Gaiou do Tábora Polokrevných. Samozřejmě, že díky Leovu plánu ji porazí. Bohužel, Leo si to už tak moc neužije… nebo ano?


Leo byl mrtvý. To věděl naprosto přesně. Jenom nechápal, proč to tak hrozně bolí.
(…)
Pak mu někdo přiložil spojovací kabely k mozku a restartoval jeho život.
„Díky, kámo,“ zasténal Leo. „Člověče, umřít, to je na prd. Ale ta doktorova medicína, to je ještě horší.“
Festus zacvakal a zarachotil morseovkou.
„Ne, člověče, dělám si legraci,“ uchechtl se Leo. „Jsem rád, že žiju. A jo, taky tě mám rád. Hodný dráček, udělal jsi to moc šikovně.“
(…)
Tak takhle tedy dopadl jeho hrdinský příjezd.
Leo vyplivl kus mořské řasy. Festus se vlekl po pláži a klapal, což znamenalo Au, au, au.
Leo vzhlédl. Kalypsó stála nad ním se založenýma rukama a povytaženým obočím.
„Máš zpoždění,“ oznámila mu. Oči se jí leskly.
„Pardon, sluníčko,“ zašklebil se. „Byla strašlivá zácpa.“
„A jsi celý od sazí,“ všimla si. „A podařilo se ti zničit oblečení, co jsem ti vyrobila, a to mělo být nezničitelné.“
(…)
„Tak co, hm… Ještě pořád chceš vypadnout z tohohle ostrova?“
Kalypsó ustoupila. Pokynula rukou a zvedl se vítr. Neviditelní sluhové jí přinesli dva kufry a složili jí je k nohám. „Proč myslíš?“


A samozřejmě, z tábor Polokrevných i Jupiter začnou pořádat výměnné pobyty. Jason a Piper budou žít #HappilyEverAfter a stejně tak Percy s Annabeth.

Můj názor
Líbilo se mi to. Všechno se pěkně uzavřelo a skončilo to tak, jak jsem si přála. V knize bylo spoustu vtipů a napětí. Dokonce i Tyson se objevil! Stejně jsem se ale nemohla ubránit pocitu, že už to prostě není, co to bývalo. Nevím, jestli to bylo tím, že jsem předchozí díly četla všechny najednou, takže jsem z toho byla vážně nadšená, nebo jsem už někde jinde a tudíž mě to nemůže tolik zaujmout. Každopádně jsem byla spokojená a finále bylo skvělé. Určitě můžu všem jen doporučit. 🙂 Tedy samozřejmě, nejdřív si přečtete Percyho Jacksona, který zůstane v mém srdci navždy!

ZÁVĚREČNÉ ROZHODNUTÍ

ano-big

CIZOKRAJNÉ OBÁLKY

f97b63ce07_100787106_o2 b2b94ad85c_100787103_o2 94a712c298_100787105_o2

3c0df9ae8e_100787108_o2 45cfe2ca61_100787107_o2

VÍCE INFO KE KNIZE

Autor: Rick Riordan
Originální název: The Heroes of Olympus 5 The Blood of Olympus
Vydáno: Fragment, 2015
Překlad: Dana Chodilová
Kniha: 468 stran, 145 x 210, hardback

Více na stránkách vydavatelství.

MIMOCHODEM

Annabeth Chaseová v knize zmínila, že má strýce a bratrance, které nikdy nepoznala. A víte, co to znamená? Otevřená zadní vrátka pro tuhle úžasnost:

c7b94c5c0f_100833179_o2

A zaměření bude nikoliv na řeckou, ale severskou mytologii.

cbcc9f0480_100833020_o2
Sakra, já se tak hrozně moc těším, až si to přečtu.

KOMENTÁŘE

! Pro vložení komentáře je v některých prohlížečích nutno kliknout na malou bublinku vpravo dole na této stránce. !

Elis | Web | 29. dubna 2015 v 21:02

Skvělá recenze, zaujalo mě to, ale nečetla jsem ani jednu knihu z této série, teď mě na čtení nezbývá čas, chystám se to dohnat v létě…

Scribbler | Web | 2. května 2015 v 21:48

Četla jsem Percyho Jacksona a líbilo se mi to, ale když jsem se zkoušela začíst do Polobohů Olympu moc mě to nebavilo, tak nevím. Spíš už jsem ale z toho vyrostla, doba, kdy mě bavily váje a pověsti už je pryč.

Advertisements

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s